Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Luzula luzulina (Vill.) Racib. - bika žlutavá v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Liliopsida - Jednoděložné
  • Řád: Poales - Lipnicotvaré
  • Čeleď: Juncaceae - Sítinovité

Ochrana a ohrožení

  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

  • Bika žlutavá je evropským endemitem vázaným zejména na vyšší horské a podhorské polohy Pyrenejí, Alp, Karpat a balkánských pohoří. Roste ve světlých smrkových a bukojedlových lesích zpravidla ve vyšších polohách na kyselejších podkladech. V České republice se vyskytuje především v karpatské oblasti (Beskydy, Javorníky, Hostýnský vrchy, Bílé Karpaty) a ojedinělé výskyty byly zaznamenány ve východních Čechách (Polička, Moravská Třebová) a na Vysočině (Dostál 1989, Sutorý 1993). Na Vysočině jsou známy historické údaje z východního úpatí Žďárských vrchů u obcí Bystré (Dvořák in Hendrych 1986), Nyklovice (Vandas 1919 BRNM in Hendrych 1986) a u Bystřice nad Pernštejnem (Smejkal 1959c). V 90. letech 20. století nalezl K. Sutorý překvapivě 4 lokality biky žlutavé na Želetavsku v okolí obcí Horky, Martínkov, Bolíkovice a u Velkého Újezdu jihozápadně Moravských Budějovic (Sutorý 1993). Lokalita u Martínkova byla po cíleném hledání ověřena recentně (Ekrt & Ekrtová 2015 MJ) a lze předpokládat, že další lokality nalezené K. Sutorým by mohly stále existovat. Na lokalitě u Martínkova roste bika žlutavá na několika mikrostanovištích v prosvětleném dubo-smrkovém lese v komplexu smrkových kultur. Sutorý (1993) uvádí výskyt v tomto prostoru vždy z kulturních smrčin. Jedná se bezesporu o významný floristický element, který je jistě přehlížený vzhledem ke své nenápadnosti a podobnosti s hojněji rozšířeným druhem L. pilosa a také proto, že by zde L. luzulina nikdo nečekal a (téměř) nikdo nehledal. Na druhou stranu populace u Martínkova byla velmi početně omezená a v okolních hustých čistě smrkových kulturách Luzula luzulina nalezena nebyla. Je tedy možné předpokládat, že intenzivní holosečné hospodaření a obnova čistě smrkových kultur druhu neprospívá a vede k omezení až likvidaci jeho populací. Druh přežívá především ve smíšených porostech, výběrově těžených.
Mapa výskytu - bika žlutavá - Luzula luzulina
Bika žlutavá (Luzula luzulina), Martínkov, detail květenství [TR], 20.6.2015, foto Libor Ekrt
Bika žlutavá (Luzula luzulina), Martínkov, detail květenství [TR], 20.6.2015, foto Libor Ekrt
Bika žlutavá (Luzula luzulina), Martínkov [TR], 20.6.2015, foto Libor Ekrt
Bika žlutavá (Luzula luzulina), Martínkov [TR], 20.6.2015, foto Libor Ekrt

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Luzula luzulina (Vill.) Racib. - bika žlutavá v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.