Příroda Vysočiny

Polygala amarella Crantz - vítod nahořklý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Nerozlišovány poddruhy v rámci druhu.

Ochrana a ohrožení

• C2t = ohrožený taxon (Polygala amarella subsp. amarella) a C4a = téměř ohrožený taxon (Polygala amarella subsp. austriaca) červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C2 = silně ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

• Vítod nahořklý je evropský druh s těžištěm rozšíření ve střední a v. Evropě, jen ojediněle roste v z. Evropě, na severu zasahuje do střední Skandinávie a na východě až k Uralu. Vytrvalá bazifilní rostlina se v ČR roztroušeně vyskytuje v termofytiku a mezofytiku, převážně na podloží měkkých vápnitých hornin, hojnější výskyty jsou v České křídové pánvi a Bílých Karpatech. Na Vysočině je rozšíření soustředěno do podhůří Železných hor a z. okraj Žďárských vrchů, kde se nachází křídové sedimenty tzv. Dlouhé meze, tvořené vápnitými slínovci (opukami). Vítod nahořklý zde byl prozatím recentně zaznamenán u Nové Vsi, Libice nad Doubravou, Bezděkova a Podmoklan na Chotěbořsku (Čech in Hadinec & Lustyk 2006, 2008, 2016; Peterka 2013) a dále u Hluboké v PR Řeka (např. Peterka 2013), u Radostína (Čech & Komárek in Hadinec & Lustyk 2016) a Vojnova Městce (Čech 2016 herb. Čech) ve Žďárských vrších. Relativně nedávno byl též zaznamenán u Stružince (Jirásek 1995). K historickým nálezům patří údaje od Radostína (Šmarda 1943) a již mimo výskyt vápnitých slínovců je lokalizován dokladovaný sběr z bažinné louky u Žďáru nad Sázavou (Dvořák 1907 ZMT). V regionu je druh dále historicky uváděn z krystalických vápenců v blízkém okolí Ledče nad Sázavou (Čábera 1969) a také z "bařinné louky" u Náměště nad Oslavou (Roemer in Formánek 1887–1897). Specifická populace vítodu z hadcových perialpidských borů v údolí Jihlavy u Dukovan (PR Dukovanský mlýn) stojí morfologicky na pomezí druhů Polygala amarella a P. amara (cf. Kirschner in Slavík 1997 a Grulich in Hadinec & Lustyk 2016) a o jejím taxonomickém zařazení dosud není úplně jasno. Recentní stanoviště vítodu nahořklého na Vysočině mají dvě rozdílné podoby. Vyskytuje se na výslunných opukových stráních se širokolistými suchými trávníky, zde ovšem vždy v krátkostébelné rozvolněné vegetaci na mělkých vysychavých půdách, obvykle narušované sešlapem či nízkou sečí. Roste však také v minerotrofních slatiništích sycených vápnitými prameny (PR Zlatá louka u Podmoklan, PR Řeka) a také na slatinných loukách (Vojnův Městec). Ačkoliv vzhledem k historickým nálezům v regionu recentních lokalit druhu v poslední době stále přibývá, je vítod nahořklý ohrožen postupným zarůstáním opuštěných opukových strání a jejich zalesňováním. Recentní slatinné lokality patří k významným zvláště chráněným územím či jejich ochranným pásmům a mají zajištěnou náležitou péči.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Polygala amarella Crantz - vítod nahořklý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.