Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Nymphoides peltata (S. G. Gmel.) Kuntze - plavín štítnatý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Asterales - Hvězdnicotvaré
  • Čeleď: Menyanthaceae - Vachtovité

Ochrana a ohrožení

  • §1 = Kriticky ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • A1 = regionálně vyhubený nebo vymizelý taxon (EX) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Plavín štítnatý roste disjunktivně v širokém temperátním pásu Euroasie od západní Evropy až po východní Asii. Je to rostlina stojatých, spíše mělkých vod v teplejších oblastech a nižších polohách. V České republice leží těžiště výskytu plavínu v Českobudějovické pánvi a v jihozápadních Čechách a vzácně byl přítomen i v Polabí a na střední a severní Moravě (Kaplan in Pladias). Na Vysočině je původní výskyt znám pouze z jižního okraje regionu z okolí Telče, odkud byly v minulosti uváděny čtyři lokality. Z ramen Moravské Dyje ji uváděl Formánek (1887–1897) a další tři výskyty již byly v rybnících. Jednalo se o Roštýnský rybník na severním okraji Telče (Diener 1942 BRNM, MJ, PRC), Rohozenský rybník mezi Telčí a Radkovem (Formánek 1887–1897, doklad uložen v BRNM) a rybník Černíč na soutoku Moravské Dyje a Myslůvky (např. Formánek 1887–1897, Diener 1946 MJ). Černíčský rybník byl také pravděpodobně nejdéle známou lokalitou druhu v regionu, po roce 1962 již zde ale plavín nebyl nikdy pozorován (Růžička 1962). Známé recentní lokality u Bukové, Rančířova, Vitic a Pavlova jsou novodobé výsadby rostlin neznámého původu. Plavín štítnatý patří mezi nejohroženější vodní makrofyta v České republice. Kromě intenzivního rybníkářství, které devastuje populace vodních makrofyt jako celek, jsou populace plavínu citlivé i na hromadění bahnitého sedimentu a zpravidla vyžadují mělká litorální pásma vodních nádrží. Na řadě lokalit mohla populace druhu zaniknout s neodstraňováním hromadícího se sedimentu. Důležitým faktorem mohla být také vzrůstající eutrofizace a znečištění v souvislosti s vypouštěním komunálních a jiných splašků.
Mapa výskytu - plavín štítnatý - Nymphoides peltata

Lokality

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata), Pístov [JI], 30.7.2008, foto Luděk Čech
Plavín štítnatý (Nymphoides peltata), Pístov [JI], 30.7.2008, foto Luděk Čech

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Nymphoides peltata (S. G. Gmel.) Kuntze - plavín štítnatý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.