Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Potentilla recta L. - mochna přímá v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Rosales - Růžotvaré
  • Čeleď: Rosaceae - Růžovité

Ochrana a ohrožení

  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Mochna přímá je široce rozšířená v celé Evropě (kromě severní části), severní Africe, Malé Asii a na Kavkaze. Směrem na východ se její areál táhne se až na jižní Sibiř. Ve střední Evropě se jedná o rostlinu stepních svahů a skalnatých strání na výslunných stanovištích,také se ale druhotně šíří podél cest a na dalších antropogenních stanovištích. V České republice se vyskytuje ostrůvkovitě na většině území, převážně ale v teplejších a sušších oblastech. Na Vysočině se jedná o vzácný taxon, který se vyskytuje roztroušeně a vzácně především v návaznosti na údolí řek a větších potoků s přítomností vhodných xerotermních biotopů. Řada lokalit má antropogenní charakter. Známé lokality jsou soustředěny především na Třebíčsku, odkud se výskyt táhne údolím Jihlavy do centra regionu, na severu a západě Vysočiny je větší množství lokalit vázaných především na údolí Želivky, Sázavy a Doubravy a jejich okolí. Jinde existují jen ojedinělé známé výskyty. Přibližně polovina údajů je v současnosti nezvěstná. Druh ustupuje především při zarůstání xerotermních stanovišť křovinami a dřevinami v důsledku dlouhodobé absence pravidelné péče, v některých případech může hrát roli i silná ruderalizace po splaších z okolí, nebo zalesnění původně nelesních pozemků. Na antropogenních stanovištích zanikají lokality druhu náhodně. Ochrana stávajících populací na přírodních typech stanovišť spočívá především v zachování nelesních xerotermních biotopů a v jejich pravidelné údržbě, pastvou, sečí anebo odstraněním křovin. Na závěr je potřeba dodat, že zejména na antropogenních stanovištích může docházet k záměně Potentilla recta s velmi podobnou hybridogenní mochnou šedavou (P. inclinata). Získaný soubor floristických dat může v případě literárních nebo databázových údajů obsahovat případně i tyto mylně determinované údaje.
Mapa výskytu - mochna přímá - Potentilla recta

Lokality

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Potentilla recta L. - mochna přímá v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.