Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Suchozemští stejnonožci Vysočiny

Karel Tajovský (2017)

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie - tajov(zavinac)upb.cas.cz

 

Obsah

1) Kolik druhů suchozemských stejnonožců žije na Vysočině?

2) Seznam suchozemských stejnonožců (Oniscidea) Vysočiny

2.1) Systematický přehled suchozemských stejnonožců Vysočiny

2.2) Abecední seznam suchozemských stejnonožců Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam suchozemských stejnonožců Vysočiny podle latinských jmen

3) Nejvýznamnější lokality suchozemských stejnonožců Kraje Vysočina

4) Bibliografie suchozemských stejnonožců Vysočiny

5) Metodika

6) Popularizační letáček: Suchozemští stejnonožci Vysočiny (Karel Tajovský, PDF ke stažení)

 

1) Kolik druhů suchozemských stejnonožců žije na Vysočině?

Soustavnější a podrobný výzkum suchozemských stejnonožců nebyl v minulosti na území Vysočiny prováděn. V literatuře lze nalézt pouze dílčí údaje k některým druhům již od předminulého století (Schöbl 1861), další údaje zveřejnili Černý (1939), Záleský (1940), Frankenberger (1944, 1945) a Flasarová (1958, 1988). Více informací včetně cenologických údajů přinesly výzkumy, které prováděl Čepera (1995) a Šumpich a kol. (1999). Stručné informace z výzkumů v údolí Hodonínky na východním okraji Vysočiny (Tajovský 2002) a v NPR Žákova hora (Tajovský a Pižl 2004) pak doplňují celkový výčet doposud zveřejněných údajů o 12 druzích suchozemských stejnonožců z tohoto území. Hlavním zdrojem informací o výskytu suchozemských stejnonožců na území Kraje Vysočina jsou především výsledky inventarizačních průzkumů uskutečněné až v průběhu let 2015 a 2016.

Celkem je pro Kraj Vysočina v současné době doloženo 23 druhů suchozemských stejnonožců. Faunisticky a ochranářsky cenné nálezy se týkají např. hygrofilního druhu Ligidium germanicum, s výskytem pouze v některých mokřadech, nebo drobné svinky Armadillidium pictum, zaznamenané dosud pouze ze 4 lokalit, či většího zástupce Armadillidium opacum, který byl potvrzen jen v podhůří Železných hor (PP Chuchelská stráň). Pouze do teplejších a sušších poloh v jižních částech kraje (NPR Mohelenská hadcová step) proniká stínka Trachelipus nodulosus. Ze všech doložených druhů stejnonožců je pouze svinka Armadillidium pictum vedena v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí jako téměř ohrožený (near threatened – NT) druh živočicha.

Nejhojnějšími druhy suchozemských stejnonožců v Kraji Vysočina jsou v lesních půdách Protracheoniscus politus, Trachelipus ratzeburgii a Lepidoniscus minutus. Řada druhů je úzce vázána naopak na vlhká stanoviště mokřadů, pobřežních lemů, podmáčených olšin nebo pramenišť. Z nich nejhojnější jsou např. Trichoniscus pusillus a Ligidium hypnorum. Pro řadu lokalit v Kraji Vysočina je charakteristický také výskyt drobného druhu Porcellium conspersum.

 

2) Seznam suchozemských stejnonožců (Oniscidea) Kraje Vysočina

2.1) Systematický přehled suchozemských stejnonožců Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Korýši (Crustacea)
Třída: Rakovci (Malcostraca)
Nadřád: Váčkovníci (Peracarida)
Řád: Stejnonožci (Isopoda)
Podřád: Suchozemští stejnonožci (Oniscidea)
Čeleď: Stínkovití (Oniscidae)
Čeleď: Svinkovití (Armadillidiidae)

 

2.2) Abecední seznam suchozemských stejnonožců Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Beruška mravenčí (Platyarthrus hoffmannseggii)
  2. Stínka lesní (Trachelipus ratzeburgii)
  3. Stínka mokřadní (Ligidium hypnorum)
  4. Stínka obecná (Porcellio scaber)
  5. Stínka skvrnitá (Porcellio spinicornis)
  6. Stínka zední (Oniscus asellus)
  7. Stínka Ligidium germanicum
  8. Stínka Porcellionides pruinosus
  9. Stínka Porcellium collicola
  10. Stínka Porcellium conspersum
  11. Stínka Protracheoniscus politus
  12. Stínka Trachelipus nodulosus
  13. Stínka Trachelipus rathkii
  14. Svinka obecná (Armadillidium vulgare)
  15. Svinka skvrnitá (Armadillidium pictum)
  16. Svinka Armadillidium opacum
  17. Cylisticus convexus
  18. Haplophthalmus danicus
  19. Haplophthalmus mengii
  20. Hyloniscus riparius
  21. Lepidoniscus minutus
  22. Trichoniscus pusillus
  23. Trichoniscus pygmaeus

 

2.3) Abecední seznam suchozemských stejnonožců Vysočiny podle latinských jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Armadillidium opacum - Svinka
  2. Armadillidium pictum - Svinka skvrnitá
  3. Armadillidium vulgare - Svinka obecná
  4. Cylisticus convexus  
  5. Haplophthalmus danicus  
  6. Haplophthalmus mengii  
  7. Hyloniscus riparius  
  8. Lepidoniscus minutus  
  9. Ligidium germanicum - Stínka
  10. Ligidium hypnorum - Stínka mokřadní
  11. Oniscus asellus - Stínka zední
  12. Platyarthrus hoffmannseggii - Beruška mravenčí
  13. Porcellio scaber - Stínka obecná
  14. Porcellio spinicornis - Stínka skvrnitá
  15. Porcellionides pruinosus - Stínka
  16. Porcellium collicola - Stínka
  17. Porcellium conspersum - Stínka
  18. Protracheoniscus politus - Stínka
  19. Trachelipus nodulosus - Stínka
  20. Trachelipus rathkii - Stínka
  21. Trachelipus ratzeburgii - Stínka lesní
  22. Trichoniscus pusillus  
  23. Trichoniscus pygmaeus  

 

3) Nejvýznamnější lokality suchozemských stejnonožců Kraje Vysočina

Pro suchozemské stejnonožce je charakteristické, že často tvoří velmi početné populace a na témže stanovišti žije pohromadě více různých druhů. V Kraji Vysočina jsou co do počtu přítomných druhů nejbohatší údolí říčních toků a jejich přítoků, s rozmanitými stanovištními podmínkami od nivních poloh až po skalní výchozy. Bohatá fauna je známa např. z údolí řek Sázavy a Doubravy v severních částech kraje, nebo z údolí Oslavy a Chvojnice, Jihlavy a Svratky na jihu a jihovýchodě.

Nejvíce druhů bylo zaznamenáno na těchto lokalitách:

Jiná fauna suchozemských stejnonožců je vázána na blízkost lidských sídel, intravilány měst a obcí, kde mohou být nalézáni také ve větších počtech druhů a současně vysokých počtech jedinců.

 

4) Bibliografie suchozemských stejnonožců Vysočiny

  • Schöbl J., 1861. Korýši stejnonozí (Crustacea, Isopoda) s ohledem na rody a druhy v Čechách se nalézající. Živa 9 (1): 61-72, 9 (3): 211-218, 9 (4):307-331.
  • Černý W., 1939. Über zwei neue Arten der Gattung  porcellium (Dahl Isopoda) aus Böhmen. Věst. Čs. Zool. Společ., v Praze, 20.
  • Záleský M., 1940. Isopoda Čech a Moravy č.1. Příroda, Brno, 33 (5): 133-136.
  • Flasarová M., 1958. K poznání moravskoslezských Oniscoideí. Čas. Slezského muzea, Opava, (A) 7 (2): 100-130.
  • Flasarová M., 1988. Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Oniscidea). Faunistische Abh. staatl. Mus. Tierd. Dresden, 15 (11): 199-130.
  • Frankenberger Z., 1944. Oniscoidea Čech a Moravy. Věst. Královské české spol. nauk, Praha, (tř. mat-přír.) 1944 (8): 1-28.
  • Frankenberger Z., 1945. Poznámky o českých Isopodech V. Entomol. listy, Brno, 9 (1): 3-5.
  • Čepera J., 1995. Modelové skupiny epigeonu (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda) v různých ekosystémech jižní Moravy. Ph.D. Thesis. Přírodovědecká fakulta, Masarykova Universita Brno, 177 pp.
  • Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L., Dudycha M., 1999. Výsledky zoologických průzkumů v Národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd přírodních, XIV, 14: 155-175.
  • Tajovský K., 2002. Půdní bozobratlí (Diplopoda, Chilopoda, Oniscidea) východní části Svratecké hornatiny (Českomoravská vrchovina). In: Bryja, J., Zukal, J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2002. Abstrakta referátů z konference 14.-15. února 2002: 37-38.
  • Tajovský K. et Pižl V., 2004. Půdní makrofauna (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Lumbricidae) NPR Žákova hora. In: Bryja J., Zukal J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2004. Sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2004: 38-39.

 

5) Metodika

V průběhu let 2015 a 2016 probíhaly podrobnější průzkumy v Kraji Vysočina celkem na 47 lokalitách, z nichž mnohé jsou zařazeny mezi maloplošná zvláště chráněná území. Spolu s literárními údaji a několika staršími nezpracovanými sběry jsou k dispozici data celkem z 58 lokalit. Ke sběru suchozemských stejnonožců v letech 2015-2016 byla použita kombinace více metodik; přímý sběr na nejrůznějších mikrostanovištích, dlouhodobě exponované padací zemní pasti a prosevy opadu a trouchnivějícího dřeva s následnou tepelnou extrakcí živočichů. Z těchto aktuálních průzkumů byl zpracován materiál čítající 15 107 jedinců.

Seznam, výskyt a rozšíření suchozemských stejnonožců (Oniscidea) v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Součástí výstupu je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného a historického výskytu a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem a excerpcí dostupné historické i současné literatury. Výsledky projektu budou postupně prezentovány na tomto webu.

Odborný garant: RNDr. Karel Tajovský, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.