Dragonflies | prirodavysociny.cz

Dragonflies of the Vysočina Region

As a part of the Vysočina Region Biodiversity project, we process the occurrence and spread of rare, endangered and regionally important species of the dragonflies (Odonata) in the Vysočina Region. The required result is a commented list of all species of dragonflies found in the Vysočina Region. Part of the outcome will be a comprehensive list of literature dealing with their spread at the concerned area; for the rare, endangered and regionally important taxa, the maps of their current, eventually historical, spread will be prepared. A list of most important localities of the Vysočina Region will be made. The localities not protected yet will be proposed for protection. The project will include complementation of the species overview and current spread by field survey, excerpt of historical as well as present literature available and cooperation with other experts.

Guarantee: Ing. Václav Křivan (realised within the project partnership with the Local chapter of the Czech Union for Nature Conservation in Kněžice and in cooperation with the Vysočina Museum Třebíč: Mgr. Pavlína Peřinková).

Within the framework of the project "Vysočina Region Biodiversity", the occurrence and spread of dragonflies (Odonata) in the Vysočina Region was studied. In the Vysočina Region, 60 species of dragonflies were recorded on the basis of collected data. Of these, 37 species are listed in the different threatened categories in the Red List of Invertebrates of Czech Republic.

List of dragonflies (Odonata) of the Vysočina Region

Říše: Živočichové (Animalia)

Kmen: Členovci (Arthropoda)

Třída: Hmyz (Insecta)

Řád: Vážky (Odonata)

1) Kolik druhů vážek žije na Vysočině?

Život vážek je pevně spjat s vodou. Vývoj larev totiž probíhá výhradně ve vodním prostředí. Larvy jsou stejně jako dospělci dravé a živí se jinými druhy bezobratlých živočichů. Zdržují se většinou na dně nebo na vodní vegetaci. Larvy některých druhů vázaných na tekoucí vody (klínatky, páskovci) bývají zcela zahrabány v substrátu dna. Vývoj trvá většinou několik měsíců, méně často žijí larvy i více let. K líhnutí vážek dochází obvykle na vodní vegetaci nad hladinou nebo na rostlinách blízko břehu. Čerstvě vylíhnutá vážka rychle rozvine a usuší křídla a její další život se odehrává většinou ve vzduchu. Za slunného a teplého počasí vážky čile poletují, za deště a v noci sedí nehnutě ve vegetaci nebo i na stromech. Většinu vážek zastihneme v blízkosti vody, některé druhy se však od vody vzdalují a využívají jako loviště či místa k odpočinku lesní cesty, paseky nebo okraje lesů. Největší pestrost vážek nacházíme ve stojatých vodách rybníků či tůní s čistou vodou a bohatými porosty vodních rostlin. Naopak znečištěné nebo silně zarybněné vody hostí většinou jen několik málo tolerantních druhů. Specifickou faunu mají vody tekoucí, ať už drobné potoky a říčky nebo pomalu tekoucí nížinné toky.

Území Českomoravské vrchoviny patří, z hlediska vážek, díky značné aktivitě řady mapovatelů v posledních 15 letech k územím poměrně dobře prozkoumaným. Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 60 druhů vážek. Z nich 37 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých. V kategorii kriticky ohrožený (CR) bylo zaznamenáno 7 druhů, v kategorii ohrožený (EN) je to 9 druhů, v kategorii zranitelný (VU) 15 druhů a v kategorii téměř ohrožený (NT) pak 6 druhů.

2) Seznam vážek (Odonata) Vysočiny

2.1) Systematický přehled vážek Vysočiny

Databáze shromážděných údajů z jednotlivých zdrojů (viz metodika) obsahuje zhruba 9200 údajů. Z toho přes 2000 údajů bylo získáno vlastním terénním průzkumem zpracovatelů projektu, ostatní data pocházejí z databáze NDOP nebo publikovaných zdrojů. Komentovány jsou druhy evidované pouze v Kraji Vysočina. Ve výjimečných případech, jsou zmíněny i druhy nalezené v blízkosti Kraje Vysočina, jejichž výskyt je na území kraje možný.

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)

Kmen: Členovci (Arthropoda)

Třída: Hmyz (Insecta)

Řád: Vážky (Odonata)

2.2) Abecední seznam vážek Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

2.3) Abecední seznam vážek Vysočiny podle vědeckých jmen

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Aeshna affinis - Šídlo rákosní
Aeshna cyanea - Šídlo modré
Aeshna grandis - Šídlo velké
Aeshna juncea - Šídlo sítinové [NT]
Aeshna mixta - Šídlo pestré
Anaciaeschna isosceles - Šídlo červené
Anax imperator - Šídlo královské
Anax parthenope - Šídlo tmavé
Brachytron pratense - Šídlo luční [NT]
Calopteryx splendens - Motýlice lesklá
Calopteryx virgo - Motýlice obecná
Chalcolestes viridis - Šídlatka velká
Coenagrion hastulatum - Šidélko kopovité [NT]
Coenagrion lunulatum - Šidélko jarní [CR]
Coenagrion ornatum - Šidélko ozdobné [VU]
Coenagrion puella - Šidélko páskované
Coenagrion pulchellum - Šidélko širokoskvrnné [NT]
Coenagrion scitulum - Šidélko huňaté [NT]
Cordulegaster bidentata - Páskovec dvojzubý [NT]
Cordulegaster boltoni - Páskovec kroužkovaný
Cordulia aenea - Lesklice měděná
Crocothemis erythraea - Vážka červená
Enallagma cyathigerum - Šidélko kroužkované
Erythromma najas - Šidélko rudoočko
Erythromma viridulum - Šidélko znamenané
Gomphus vulgatissimus - Klínatka obecná
Ischnura elegans - Šidélko větší
Ischnura pumilio - Šidélko menší
Lestes barbarus - Šídlatka brvnatá [NT]
Lestes dryas - Šídlatka tmavá [NT]
Lestes macrostigma - Šídlatka velkoskvrnná
Lestes sponsa - Šídlatka páskovaná
Lestes virens - Šídlatka zelená
Leucorrhinia albifrons - Vážka běloústá [VU]
Leucorrhinia dubia - Vážka čárkovaná [NT]
Leucorrhinia pectoralis - Vážka jasnoskvrnná [NT]
Leucorrhinia rubicunda - Vážka tmavoskvrnná [VU]
Libellula depressa - Vážka ploská
Libellula fulva - Vážka plavá [NT]
Libellula quadrimaculata - Vážka čtyřskvrnná
Onychogomphus forcipatus - Klínatka vidlitá [NT]
Ophiogomphus cecilia - Klínatka rohatá [NT]
Orthetrum albistylum - Vážka bělořitná
Orthetrum brunneum - Vážka hnědoskvrnná [NT]
Orthetrum cancellatum - Vážka černořitná
Orthetrum coerulescens - Vážka žlutoskvrnná [NT]
Platycnemis pennipes - Šidélko brvonohé
Pyrrhosoma nymphula - Šidélko ruměnné
Somatochlora arctica - Lesklice severská [VU]
Somatochlora metallica - Lesklice zelenavá
Sympecma fusca - Šídlatka hnědá
Sympetrum danae - Vážka tmavá
Sympetrum depresiusculum - Vážka rumělková [CR]
Sympetrum flaveolum - Vážka žlutavá [VU]
Sympetrum fonscolombii - Vážka jarní
Sympetrum meridionalie - Vážka jižní [NT]
Sympetrum pedemontanum - Vážka podhorní [VU]
Sympetrum sanguineum - Vážka rudá
Sympetrum striolatum - Vážka žíhaná
Sympetrum vulgatum - Vážka obecná

2.4) Očekávatelné druhy vážek vyskytující se v blízkosti Kraje Vysočina

Druhy, jejichž výskyt nebyl v Kraji Vysočina dosud zjištěn, ale vzhledem k výskytu v blízkém okolí je možné výskyt očekávat.

Cordulegaster bidentata Sélys, 1843 - Páskovec dvouzubý

Jedná se o stenotopní druh obývající tekoucí vody lesních potoků a pramenišť. Dává přednost nižším a středním nadmořským výškám. Horám se vyhýbá. Hlavní oblast výskytu v ČR je východ republiky: Chřiby, Bílé Karpaty, Vsetínské a Hostýnské vchy, Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy a částečně Podbeskydská pahorkatina. Dále se vyskytuje v podhůří Hrubého Jeseníku, na Broumovsku, v oblasti Českosaského Švýcarska a Lužických hor. Druh je zařazen v červeném seznamu jako zranitelný (VU). Ohrožení představují zásahy do pramenišť, popřípadě likvidace stanovišť.

Na Vysočině lze jeho výskyt očekávat především na Svratecku, kde se vyskytují vhodné biotopy a výskyt je známý z okolí Tišnova (kvadrát 6663) a ze sousední oblasti Moravského krasu.

3) Odonatologicky nejvýznamnější lokality Kraje Vysočina

NPR Radostínské rašeliniště

Jedna z nejvýznamnějších rašelinných lokalit na Vysočině hostí specifické společenstvo acidofilních vážek s významnými druhy, jako je lesklice severská (Somatochlora arctica), vážka čárkovaná (Lecorrhinia dubia), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda) nebo šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum).

Rybník Horní Mrzatec

Velmi dobře zachovalý oligotrofní rybník s bohatými litorálními porosty, který se nachází pod Javořicí v jižní části Jihlavských vrchů. Zjištěno zde bylo velmi pestré společenstvo vážek. Z celkem 25 zjištěných druhů patří k nejvýznamnějším vážka čárkovaná (Lecorrhinia dubia), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum). Zjištěny byly ale také teplomilné druhy jako šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka jarní (Sympetrum foncolombii) nebo vážka červená (Crocothemis erythraea).

Rybník Parný mlýn u Krahulova

Tato lokalita je ukázkou zdařilého vybudování nové nádrže, kde díky extenzivnímu hospodaření dostává šanci pestré společenstvo vážek. Mimořádně početné jsou zde populace řady ohrožených druhů mělkých prohřátých stojatých vod s bohatou vodní vegetací. Na lokalitě bylo zjištěno 25 druhů vážek, stálé populace zde mají druhy jako je šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka jarní (Sympetrum foncolombii), vážka červená (Crocothemis erythraea) nebo šidélko znamenané (Erythromma viridulum). Zjištěn byl výskyt šidélka huňatého (Coenagrion scitulum).

Rybník Bezděkov

Tento rybník se nachází v otevřené polní krajině poblíž Dalešic. Díky nedostatku vody bývá v posledních letech snížená hladina, což umožnilo rozvoj bohatých litorálních porostů. Rozsáhlé prohřáté mělčiny s vegetací jsou vhodným stanovištěm zejména pro teplomilné druhy vážek. Za pozornost stojí především výskyt vážky plavé (Libellula fulva) a také teplomilných druhů jako je šídlo tmavé (Anax parthenope) nebo vážka hnědoskvrnná (Orthetrum brunneum).

Řeka Jihlava

Tok řeky Jihlavy je významný pro reofilní druhy vážek, i když charakter a zachovalost jednotlivých úseků toku jsou velmi proměnlivé. K velmi zajímavým úsekům s přírodním charakterem koryta, ale poměrně znečištěnou vodou představuje úsek mezi Jihlavou a Třebíčí. Zde byl zjištěn výskyt klínatky obecné (Gomphus vugatissimus), v kamenitých úsecích s rychleji proudící vodou, zejména pod jezy, se lokálně vyskytuje také klínatka vidlitá (Onychogomhus forcipatus). Vzácně byla zjištěna také klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). V úseku pod Dalešickou a Mohelenskou přehradou, kde má řeka charakter pstruhového pásma, se vyskytuje hojně klínatka obecná i vidlitá a dále po proudu za hranicemi kraje u soutoku s Oslavou je hojná také klínatka rohatá.

4) Bibliografie vážek Vysočiny

Brejcha L., 1990: Příspěvek k faunistice vážek Českomoravské vrchoviny. − Zprávy Čs. spol. entomol. při ČSAV, 26: 61-65.
Dolný A., 2006: Rozšíření, biologie a ekologie evropsky významných („naturových“) druhů vážek v České republice. – In: Hanel L. [ed.]: Vážky 2005: Sborník referátů VIII. celostátního semináře odonatologů ve Žďárských vrších, ZO ČSOP Vlašim: 97-122.
Holuša O., 1995: Výskyt vážek rodu Somatochlora na území bývalého Československa (Odonata: Corduliidae). – Klapalekiana, 31: 101-110.
Holuša O., 1997: Nové znalosti o rozšíření vážek rodu Somatochlora na území bývalého Československa (Odonata: Corduliidae). – Klapalekiana, 33: 23-28.
Holuša O. et Mücsktein P., 2007: Vážky (Odonata) Žďárských vrchů. Parnassia, č. 2, AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 77 pp.
Honců M. et Roztočil O., 2006: Faunistické nálezy vážek (Odonata) v rámci exkurzí VIII. celostátního setkání odonatologů ve Žďárských vrších v červnu 2005. – In: Hanel L. [ed.]: Vážky 2005: Sborník referátů VIII. celostátního semináře odonatologů ve Žďárských vrších, ZO ČSOP Vlašim: 7-14.
Horčičko I., 2001: Vážky na vybraných lokalitách střední a jihovýchodní Moravy. – Přírodověd. studie Muzea Prostějovska, 4: 61-67.
Jeziorski P. et Holuša O., 2002: Sbírka vážek (Odonata) v Moravském zemském muzeu v Brně (Česká republika). − Sborník Přírodověd. klubu v Uherském Hradišti, 7: 145-152.
Peřinková P. et Fischer O. A., 2009: Vážky (Insecta: Odonata) Třebíčska a okolí. Acta rerum naturalium 7: 103–120.

Další použitá literatura:

Pruner L. et Míka P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro mapování fauny. – Klapalekiana 32, Suppl.: 1-175.
Zelený J., 1980: Řád Vážky – Odonata. – In: Rozkošný R. [ed.]: Klíč vodních larev hmyzu. - 1. vyd. Praha, Academia: 68-85.
Hanel L. et Zelený J., 1999: Červený seznam vážek České republiky – verze 1999. - In: Hanel L. [ed.]: Sborník z mezinárodního semináře „Vážky 1999“, Vlašim, ČSOP Vlašim: 77-81.
Hanel L. et Zelený J., 2000: Vážky (Odonata), výzkum a ochrana. - 1. vyd. Metodika ČSOP č. 9. Vlašim, Český svaz ochránců přírody, základní organizace Vlašim, 240 s.
Kohl S., 2003: Určovací klíč exuvií evropských druhů vážek (Odonata) podřádu Anisoptera. 1. vyd., Vlašim, Český svaz ochránců přírody, 30 s.

5) Metodika

V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny byly shromažďovány dostupné údaje o vážkách na území Kraje Vysočina. Zdroje dat byly tvořeny údaji publikovanými v literatuře, údaji obsaženými v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) a vlastními sběry zpracovatelů projektu z území kraje z minulých období i v průběhu trvání projektu.

Literární údaje:

Starších publikovaných údajů z oblasti Vysočiny je v případě vážek velmi málo. Z novějších prací patří k nejvýznamnějším zdrojům práce Vážky Třebíčska a okolí (Peřinková et Fischer 2009) nebo souborná publikace o vážkách CHKO Žďárské vrchy (Holuša et Mückstein 2007). Dílčí údaje lze najít v některých dalších článcích shrnujících např. poznatky o některých druzích či rodech na území ČR (např. rod Somatochlora – Holuša 1995, 1997).

Excerpce databáze NDOP:

Podstatná část dat byla získána excerpcí databáze NDOP, kde jsou obsaženy zejména nepublikované výsledky inventarizačních průzkumů MZCHÚ a EVL a také terénní pozorování řady autorů.

Vlastní průzkumy zpracovatelů projektu:

Přes 2000 zjištěných údajů o vážkách z území kraje bylo získáno vlastní činností zpracovatelů projektu. Jedná se o data získaná v minulých obdobích při realizaci inventarizačních průzkumů řady lokalit nebo sběratelské činnosti. V období trvání projektu v letech 2014 – 2016 byly průzkumy zaměřeny na některé významné druhy, typy stanovišť nebo nedostatečně probádané oblasti kraje.

Zpracování dat:

Veškeré získané údaje byly zapisovány do nálezové databáze a následně zpracovány do podoby mapových výstupů k vybraným druhům. Mapová pole jsou podle síťového mapování fauny (Pruner et Míka 1996). Označení každé lokality zahrnuje název obce, případně části obce a bližší lokalizaci (např. jméno rybníka, řeky, potoka apod.). Stanovení obce a části obce je podle práce Pruner et Míka (1996).

Zkratky a vysvětlivky:

AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
EVL – evropsky významná lokalita
CHKO – chráněná krajinná oblast
MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území
NDOP – Nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR
NPP – národní přírodní památka
NPR – národní přírodní rezervace
PP – přírodní památka
PR – přírodní rezervace

Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):

RE = regionálně vyhynulý (regionally extinct)
CR = kriticky ohrožený (critically endangered)
EN = ohrožený (endangered)
VU = zranitelný (vulnerable)
NT = téměř ohrožený (near threatened)
DD = nedostatečné údaje (data deficient)

Přírodní poměry:

Kraj Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší vrchol Javořice (836,5 m). Druhé nejvyšší místo je vrchol Devět skal (836 m) ve Žďárských vrších.

V Kraji Vysočina se nachází rozvodí moří. Severozápadní polovina kraje patří k úmoří Severního moře (v kraji např. řeka Sázava), jihovýchodní polovina patří k úmoří Černého moře (např. řeky Svratka a Jihlava).

V kraji je rovněž velice pestrá mozaika mokřadů. Významné jsou především četná rašeliniště (např.: NPR Radostínské rašeliniště, PR Ranská jezírka, PR Doupský a Bažantka, PR Rašeliniště Kaliště, PR V Lisovech), rašelinné a slatinné louky (např.: PR Maršálka), meandrující vodní toky (např.: PR Meandry Svratky u Milov), ale i zachovalé litorály rybníků a vlhkomilná luční společenstva na ně navazující (např.: NPP Zhejral) nebo oligotrofní lesní rybníky (např.: PR Velký Pařezitý rybník). V kraji je dále celá řada jiných mokřadů, které nejsou zahrnuty do maloplošných chráněných území. Vedle menších lokálních rašelinišť to je především velké množství rybníků, z nichž mnohé mají hodnotná mokřadní společenstva.

Odborný garant: Ing. Václav Křivan (realizováno v rámci partnerství projektu s ČSOP Kněžice a ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Třebíč: Mgr. Pavlína Peřinková).

Literatura ke stažení

Metodiky:

Průzkumy z Vysočiny:

Křivan V., 2015: Vážky vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms.: 1–16 [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz.

Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Vysočina a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.