Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Ischnura pumilio (Charpentier, 1825) - šidélko menší v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Animalia - Živočichové
  • Kmen: Arthropoda - Členovci
  • Třída: Insecta - Hmyz
  • Řád: Odonata - Vážky

Výskyt a rozšíření

  • Jedná se o eurytopní druh využívající široké spektrum typů stojatých a méně často také pomalu tekoucích vod. Nejpočetnější populace vytváří na menších lokalitách s mělkou vodou a s rozvojem makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod. Je schopný rychle kolonizovat nová stanoviště, ze kterých mizí s růstem počtu druhů. Charakteristickým stanovištěm jsou mokřady, luční tůně až podmáčené louky, menší rybníky s pozvolnými břehy a drobná jezírka. Nejvíce nálezů se nachází do výšky 500 m n.m.
  • ČR: Rozšířen téměř po celém území, mozaikovitě až ostrůvkovitě. Vyšší frekvence výskytu je vázána na říční nivy v oblastech Vněkarpatských sníženin a Západomoravské pánve (širší pruh kolem dolních toků Odry, Moravy, Dyje a jejich přítoků).
  • Vysočina: Jedná se o vcelku hojný druh rozšířený ve všech níže položených oblastech. Preferuje mělké, hustě zarostlé stojaté vody, nejčastěji tůně, letněné rybníky či trvalejší polní mokřady.
Mapa výskytu - šidélko menší - Ischnura pumilio

Václav Křivan [ed.], ZO ČSOP Kněžice

Doporučená citace

Křivan V. [ed.], 2017: Ischnura pumilio (Charpentier, 1825) - šidélko menší v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci se ZO ČSOP Kněžice.