Nature of Vysočina Region

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Earthworms of the Vysočina Region

As a part of the Vysočina Region Biodiversity project, we process the occurrence and spread of rare, endangered and regionally important species of earthworms (Lumbricidae) in the Vysočina Region. Part of the outcome of the research, there will be a complete list of literature concerned with their spread on the given area, for the rares taxa, we will prepare maps of their current and eventually historical spread as well as an overview of the most important localities in the Vysočina Region. The project will also include complementation of the species overview and current spread by the field survey, except of historical and up to date literature available and cooperation with other experts.

Guarantee: Doc. RNDr. Václav Pižl, CSc. (realised in cooperation with Biology centre CAS, Institute of Soil Biology CAS).

Within the framework of the project "Vysočina Region Biodiversity", the occurrence and spread of the  earthworms (Lumbricidae) in the Vysočina Region was studied. During this survey a material of 2 662 individuals was obtained, in which representatives of 25 species and subspecies of earthworms were identified, of which 6 were found in the Vysočina Region for the first time.

 

List of earthworms (Lumbricidae) of the Vysočina Region

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Kroužkovci (Annelida)
Řád: Žížaly (Opisthopora)

1) Kolik druhů žížal žije na Vysočině?

Kritický rozbor dostupných literárních zdrojů ukázal, že této významné skupině půdních živočichů byla v minulosti na území současného Kraje Vysočina věnována pouze malá pozornost. Nejstarší zmínky nalezneme v Monografii československých dešťovek publikované v roce 1935 Lvem Černosvitovem (Černosvitov 1935), v níž autor uvedl výskyt šesti nejběžnějších zástupců žížalovitých na Českomoravské vrchovině. Později byla data o nálezech žížal zveřejněna ještě v dalších deseti publikacích, z nichž však pouze dvě byly specificky zaměřeny na faunisticko-cenologický průzkum žížal: Horník (1972) studoval společenstva žížal v pěti typech lesních ekosystémů na území Špičáku a Zajonc a kol. (1981) zpracovali materiál žížalovitých získaný z osmi agroekosystémů nacházejících se nedaleko obce Samšín a samoty Houskův mlýn. Celkově referují publikované práce o výskytu 14 druhů žížal na 12 lokalitách. Znalosti o rozšíření žížal v zájmovém území obohatila rešerše nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR (510 záznamů), které poskytly údaje o výskytu celkem 18 druhů na 22 lokalitách.

Nejvýznamnější zdroj informací o rozšíření žížal na vymezeném území jsou však výsledky průzkumů, které proběhly v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách. Běhen tohoto průzkumu byl získán materiál čítající celkem 2 662 jedinců, ve kterém byli determinováni zástupci 24 druhů a poddruhů žížal, z nichž 6 bylo v Kraji Vysočina nalezeno poprvé.

Z výsledků projektu vyplývá, že v Kraji Vysočina bylo dosud zaznamenáno celkem 25 druhů žížal, avšak výskyt 2 druhů nebyl v posledních 40 letech ověřen. K nim patří i jediný druh (Helodrilus oculatus) zařazený mezi ohrožené (jako zranitelný) podle aktuálního červeného seznamu žížalovitých ČR. Ten nebyl recentně nalezen ani přes intenzivní výzkum na historických lokalitách. K faunisticky význačným či zajímavým lze řadit nálezy následujících žížal:

  • Dendrobaena cognettii – velmi drobný epigeický druh, jehož výskyt byl dosud na území České republiky zaznamenán pouze na třech lokalitách, vždy po jedné v CHKO Podyjí, NP Šumava a v CHKO Brdy.
  • Allolobophoridella eiseni – převážně subkortikolní druh vázaný na pralesní a původní listnaté porosty.
  • Fitzingeria platyura – vzácná a v ČR jen ostrůvkovitě rozšířená anektická žížala.
  • Dendrobaena attemsi, D. illyrica a D. vejdovskyi – tři acidotolerantní epigeické druhy, které se ve střední Evropě vyskytují zejména v kyselých půdách sudetských pohoří.
  • Kritodrilus mrazeki – xero- a termotolerantní druh, u kterého je potěšitelný nález nové lokality, neboť tento druh byl dosud v Kraji Vysočina znám pouze z NPR Mohelenská hadcová step.

2) Seznam žížal (Opisthopora) Vysočiny

2.1) Systematický přehled žížal Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Kroužkovci (Annelida)
Řád: Žížaly (Opisthopora)

 

2.2) Abecední seznam žížal Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. žížala Attemsova (Dendrobaena attemsi)
  2. žížala červená (Lumbricus rubellus)
  3. žížala Cognettova (Dendrobaena cognettii)
  4. žížala diamantová (Dendrobaena octaedra)
  5. žížala Eisenova (Allolobophoridella eiseni)
  6. žížala hnojní (Eisenia fetida)
  7. žížala ilyrská (Dendrobaena illyrica)
  8. žížala kalifornská (Eisenia andrei)
  9. žížala kašatnová (Lumbricus castaneus)
  10. žížala lichoběžníková (Aporrectodea trapezoides)
  11. žížala mléčná (Octolasion lacteum)
  12. žížala Mrázkova (Kritodrilus mrazeki)
  13. žížala načervenalá (Dendrodrilus subrubicundus)
  14. žížala obecná (Lumbricus terrestris)
  15. žížala obojživelná (Eiseniella tetraedra)
  16. žížala okatá (Helodrilus oculatus) [NT]
  17. žížala ouškatá (Dendrobaena auriculata)
  18. žížala plochoocasá (Fitzingeria platyura)
  19. žížala růžová (Aporrectodea rosea)
  20. žížala svítivá (Eisenia lucens)
  21. žížala temná (Aporrectodea caliginosa)
  22. žížala tmavočervená (Dendrodrilus rubidus)
  23. žížala Tyrtaiova (Octolasion tyrtaeum)
  24. žížala Vejdovského (Dendrobaena vejdovskyi)
  25. žížala zelenavá (Allolobophora chlorotica)

 

 

2.3) Abecední seznam žížal Vysočiny podle vědeckých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Allolobophora chlorotica - žížala zelenavá
  2. Allolobophoridella eiseni (= Bimastos eiseni) - žížala Eisenova
  3. Aporrectodea caliginosa - žížala temná
  4. Aporrectodea rosea - žížala růžová
  5. Aporrectodea trapezoides - žížala lichoběžníková
  6. Dendrobaena attemsi - žížala Attemsova
  7. Dendrobaena auriculata - žížala ouškatá
  8. Dendrobaena cognettii - žížala Cognettova
  9. Dendrobaena illyrica - žížala ilyrská
  10. Dendrobaena octaedra - žížala diamantová
  11. Dendrobaena vejdovskyi - žížala Vejdovského
  12. Dendrodrilus rubidus (= Bimastos rubidus) - žížala tmavočervená
  13. Dendrodrilus subrubicundus - žížala načervenalá
  14. Eisenia andrei - žížala kalifornská
  15. Eisenia fetida - žížala hnojní
  16. Eisenia lucens - žížala svítivá
  17. Eiseniella tetraedra - žížala obojživelná
  18. Fitzingeria platyura (= Dendrobaena platyura) - žížala plochoocasá
  19. Helodrilus oculatus - žížala okatá [NT]
  20. Kritodrilus mrazeki (= Dendrobaena mrazeki) - žížala Mrázkova
  21. Lumbricus castaneus - žížala kašatnová
  22. Lumbricus rubellus - žížala červená
  23. Lumbricus terrestris - žížala obecná
  24. Octolasion lacteum - žížala mléčná
  25. Octolasion tyrtaeum - žížala Tyrtaiova

 

3) Nejvýznamnější lokality žížal Kraje Vysočina

Druhově i početně nejbohatší společenstva žížal lze nalézt v lužních lesích, na zalesněných březích toků a rovněž ve starých listnatých porostech s prameništi. K nejzajímavějším lokalitám patří:

 

4) Bibliografie žížal Vysočiny

  • Černosvitov L., 1935: Monografie československých dešťovek.  Archiv pro přír. výzkum Čech, 19: 1-86
  • Horník S., 1972: Výsledky odchytu žížal (čeleď Lumbricidae) ve vybraných skupinách geobiocenóz území Špičáků na Českomoravské  vrchovině. Studia geographica, 29: 193-199
  • Holoubek I., Houšková L., Šeda Z., Holoubková I., Kořínek P.,  Boháček Z. et Čáslavský J., 1990: Project Tocoen. The fate of  selected organic pollutants in the environment. IV. Soil,  earthworms and vegetation 1988. Toxicol. Enviromn. Chem., 29:  73-83
  • Houšková L., 1991: Význam půdní fauny pro bioindikaci chemického znečištění. Kandidátská disertační práce, přírodověd. fak., Masarykova universita, Brno, 113 pp.
  • Hrabě S., 1954: Kroužkovci - Annelida. In: Klíč zvířeny ČSR. I. Nakl. ČSAV, Praha, p. 287-323
  • Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. et Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlast. sborník Vysočiny, Oddíl přírodních věd, 14: 155-175
  • Wenig K., 1946: Chemický a fysikální podklad světélkování dešťovky Eisenia submontana. Věst. Čs. Společ. zool., 10: 293-359
  • Zajonc I., 1959: Žížala Eisenia submontana (Vejd.), významný činitel při tvorbě humusu v lese. Přír. Čas. Slezský, 20: 483-486
  • Zajonc I. et Horník S., 1970: Allolobophora oculata (Hoffmeister, 1845), (Lumbricidae) nový druh žížaly pro ČSSR z oblasti Brtnické vrchoviny. Sborn. Nár. Muzea v Praze, řada přírodověd., 26 B: 21-27
  • Zajonc I., Štusák J., Kálal L. et Kurfürst J., 1981: Žížaly (Oligochaeta, Lumbricidae) na polích v západní části Českomoravské vrchoviny. Sborník VŠZ v Praze, řada B, 34: 65-82

 

5) Publikovaná faunistická data o žížalách Vysočiny

Historické publikované údaje referují o výskytu celkem 15 druhů žížal na území Kraje Vysočina. Jedná se o druhy:

  • Aporrectodea caliginosa
  • Aporrectodea rosea
  • Aporrectodea trapezoides
  • Dendrobaena mrazeki
  • Dendrobaena octaedra
  • Dendrobaena vejdovskyi
  • Dendrodrilus rubidus
  • Eisenia fetida
  • Eisenia lucens
  • Eisenia tetraedra
  • Helodrilus oculatus
  • Lumbricus castaneus
  • Lumbricus rubellus
  • Lumbricus terrestris
  • Octolasion lacteum

Tato data byla publikována v následujících publikacích v uvedeném pořadí.

A) Černosvitov L., 1935: Monografie československých dešťovek.  Archiv pro přír. výzkum Čech, 19: 1-86

  • Českomoravská vrchovina: A. caliginosa, D. octaedra, E. fetida, Eis. tetraedra, L. rubellus, L. terrestris
  • Žákova hora: Eis. tetraedra

B) Wenig K., 1946: Chemický a fysikální podklad světélkování dešťovky Eisenia submontana. Věst. Čs. Společ. zool., 10: 293-359

  • Žákova hora: E. lucens

C) Hrabě S., 1954: Kroužkovci - Annelida. In: Klíč zvířeny ČSR. I. Nakl. ČSAV, Praha, p. 287-323

  • Mohelno: D. mrazeki

D) Zajonc I., 1959: Žížala Eisenia submontana (Vejd.), významný činitel při tvorbě humusu v lese. Přír. Čas. Slezský, 20: 483-486

  • Buchtův kopec (leg. Obr): E. lucens

E) Zajonc I. et Horník S., 1970: Allolobophora oculata (Hoffmeister, 1845), (Lumbricidae) nový druh žížaly pro ČSSR z oblasti Brtnické vrchoviny. Sborn. Nár. Muzea v Praze, řada přírodověd., 26 B: 21-27

  • NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
  • Otův Dvůr u Jezdovic, pole: A. caliginosa, A. rosea, A. trapezoides, H. oculatus, L. rubellus, O. lacteum

F) Horník S., 1972: Výsledky odchytu žížal (čeleď Lumbricidae) ve vybraných skupinách geobiocenóz území Špičáků na Českomoravské  vrchovině. Studia geographica, 29: 193-199

  • NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
  • Les "U buku", V od Malého Špičáku, Fageto-Aceretum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
  • NPR Velký Špičák, jižní svah, Abieto-Fagetum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
  • PR V Klučí, Betulo-Alnetum: D. octaedra
  • Les "Pouště", V od Třešti, smrková monokultura, mladý porost: bez žížal
  • Farský les, SZ od Otína, smrková monokultura, starší porost: D. octaedra

G) Zajonc I., Štusák J., Kálal L. et Kurfürst J., 1981: Žížaly (Oligochaeta, Lumbricidae) na polích v západní části Českomoravské vrchoviny. Sborník VŠZ v Praze, řada B, 34: 65-82

  • Samšín, zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum
  • Houskův mlýn (7 km SV od Pacova), zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum

H) Holoubek I., Houšková L., Šeda Z., Holoubková I., Kořínek P.,  Boháček Z. et Čáslavský J., 1990: Project Tocoen. The fate of  selected organic pollutants in the environment. IV. Soil,  earthworms and vegetation 1988. Toxicol. Enviromn. Chem., 29:  73-83

  • Košetice: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, Dr. rubidus, L. rubellus, O. lacteum

I) Houšková L., 1991: Význam půdní fauny pro bioindikaci chemického znečištění. Kandidátská disertační práce, přírodověd. fak., Masarykova universita, Brno, 113 pp.

  • Košetice (GEMS): A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus, Eis. tetraedra, L. castaneus, L. rubellus, O. lacteum

J) Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. et Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlast. sborník Vysočiny, Oddíl přírodních věd, 14: 155-175

  • NPR Velký Špičák, zemní pasti: D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus

 

6) Metodika

V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny proběhlo zpracování výskytu a rozšíření žížal v Kraji Vysočina. Výstupem je komentovaný seznam všech druhů žížal zjištěných v Kraji Vysočina a zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Publikované údaje byly doplněny rešerší nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Nejvýznamnějším zdrojem informací o rozšíření žížal na Vysočině se staly výsledky inventarizačních průzkumů realizovaných v rámci tohoto projektu v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách, většinou maloplošných zvláště chráněných územích, z nichž pro 33 nebyla do té doby dostupná žádná data. Průzkumné terénní práce zahrnovaly především individuální sběry žížal na příhodných mikrostanovištích, prosevy opadu i dalších substrátů a jejich následnou tepelnou extrakci v laboratoři. Na 15 lokalitách byl rovněž uskutečněn odchyt žížal do dlouhodobě exponovaných padacích zemních pastí. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného i historického výskytu.

Odborný garant: Doc. RNDr. Václav Pižl, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.

 

Systematické zařazení kroužkovců (Annelida)

I) Vitae – živé organismy

 II) Cytozoa – buněční

  III) Eukaryota – jaderní

   IV) Amorphea – různotvaří

    V) Obazoa

     VI) Opisthokonta

      VII) Holozoa

       VIII) Filiozoa

        IX) Choanozoa

         X) Metazoa (= Animalia) – živočichové

          XI) Bilateria – dvoustranně souměrní

           XII) Protostomia – prvoústí

            XIII) Spiralia

             XIV) Platytrochozoa

              XV) Lophotrochozoa sensu stricto

               XVI) Trochozoa

                XVII) Annelida – kroužkovci

 

  • výše jsou zpracovány žížaly (Opisthopora):

                 XVIII) Sedentaria – sedivci

                  XIX) Clitellata – opaskovci

                   XX) Oligochaeta – máloštětinatci

                    XXI) Opisthopora – žížaly

                     XXII) Lumbricidae – žížalovití (25 druhů)

 

  • z dalších skupin na Vysočině:

                 XVIII) Sedentaria – sedivci

                  XIX) Clitellata – opaskovci

                   XX) Oligochaeta – máloštětinatci

                    XXI) Lumbriculida – žížalice

                     XXII) Lumbriculidae – žížalicovití

26. Stylodrilus lemani – žížalice lemanská [VU]

 

                 XVIII) Sedentaria – sedivci

                  XIX) Clitellata – opaskovci

                   XX) Oligochaeta – máloštětinatci

                    XXI) Tubificata – nítěnkovci

                     XXII) Tubificida

                      XXIII) Enchytraeina

                       XXIV) Enchytraeoidea – roupicovcovití

                        XXV) Enchytraeidae – roupicovití

27. Cernosvitoviella sp. – roupice

28. Enchytraeus sp. – roupice

29. Marionina sp. – roupice

 

                 XVIII) Sedentaria – sedivci

                  XIX) Clitellata – opaskovci

                   XX) Oligochaeta – máloštětinatci

                    XXI) Tubificata – nítěnkovci

                     XXII) Tubificida

                      XXIII) Tubificina

                       XXIV) Tubificoidea – nitěnkovcovití

                        XXV) Naididae – naidkovití

30. Chaetogaster diastrophus – naidka

31. Nais barbata – naidka

32. Nais simplex – naidka

33. Nais stolci – naidka Štolcova [NT]

34. Pristina aequiseta – naidka stejnoštětá [NT]

35. Pristina jenkinae – naidka Jenkinsové [NT]

36. Uncinais uncinata – naidka háčkovaná [NT]

 

                       XXIV) Tubificoidea – nitěnkovcovití

                        XXV) Tubificidae – nitěnkovití

37. Aulodrilus limnobius – nitěnka bahnomilná

38. Aulodrilus pigueti – nitěnka Piguetova [DD]

39. Limnodrilus sp. – nitěnka

40. Piguetiella blanci – nitěnka Blancova [VU]

 

                 XVIII) Sedentaria – sedivci

                  XIX) Clitellata – opaskovci

                   XX) Hirudinea – pijavice

                    XXI) Arhynchobdellida

                     XXII) Erpobdelliformes – hltanovky

                      XXIII) Erpobdellidae – hltanovkovití

41. Dina lineata – hltanovka páskovaná

42. Erpobdella octoculata – hltanovka bahenní

 

                   XX) Hirudinea – pijavice

                    XXI) Arhynchobdellida

                     XXII) Hirudiniformes – čelistnatky

                      XXIII) Haemopidae

43. Haemopis sanguisuga – pijavka koňská

 

                   XX) Hirudinea – pijavice

                    XXI) Branchiobdellida – potočnice

                     XXII) Branchiobdellidae – potočnicovití

44. Branchiobdella parasita – potočnice korýší

45. Branchiobdella pentadonta – potočnice

 

                   XX) Hirudinea – pijavice

                    XXI) Rhynchobdellida – chobotnatky

                     XXII) Glossiphoniidae – chobotnatkovití

46. Alboglossiphonia striata – chobotnatka pruhovaná [NT]

47. Glossiphonia complanata – chobotnatka plochá

48. Glossiphonia concolor – chobotnatka stejnobarvá

49. Helobdella stagnalis – chobotnatka štítkatá

 

                   XX) Hirudinea – pijavice

                    XXI) Rhynchobdellida – chobotnatky

                     XXII) Piscicolidae

50. Piscicola geometra – chobotnatka rybí

 

Vysvětlivky

Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):

  • RE = regionálně vyhynulý (regionally extinct)
  • CR = kriticky ohrožený (critically endangered)
  • EN = ohrožený (endangered)
  • VU = zranitelný (vulnerable)
  • NT = téměř ohrožený (near threatened)
  • DD = nedostatečné údaje (data deficient)

 

Literatura ke stažení

Průzkumy z Vysočiny:

 

Přehled taxonů je sestaven z dostupné literatury a z Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR. V rámci Vysočiny nebyli kroužkovci dosud podrobně zpracováni a nikdo se jim v regionu systematicky nevěnuje. Podrobně byly zpracovány pouze žížaly. Uvítáme případná doplnění k této skupině v rámci Vysočiny, která můžete zasílat na e-mail vysocina(zavinac)birdlife.cz. Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.

 

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Vysočina a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.