Příroda Vysočiny

Juniperus communis L. - jalovec obecný v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Na Vysočině pouze J. c. subsp. communis.

Ochrana a ohrožení

• C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C3 = ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C3 = zranitelný taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

• Jalovec obecný je rozšířen téměř v celé Evropě a s. části Asie. V ČR se tato dvoudomá dřevina vyskytuje ve dvou poddruzích. Jalovec obecný nízký roste v Jizerských horách, Krkonoších a Jeseníkách. Nominátní poddruh jalovec obecný pravý byl rozšířen po celém území státu, především ve středních polohách s vyšším zastoupením pastvin. Jako typický druh extenzívních pastvin silně ustoupil, a to zvláště z oblastí s roztroušeným či vzácnějším výskytem. Na Vysočině se vyskytoval téměř na celém území, přesto se zdá, že v některých částech regionu byl výrazně vzácnější - např. ve Žďárských vrších nebo v rovinatých oblastech bez výrazných údolí řek, jako je území j. od Třebíče. Početnější populace se zachovaly především na Svratecku (NPP Švařec, PP U Hamrů), v údolí Jihlavy mezi Jihlavou a Třebíčí (PP Pahorek u Vržanova, PP Jalovec), v Jihlavských vrších (Klatovec) a výjimečně i jinde. Většina ostatních populací je obvykle málo početná. Mimo bývalé pastviny se jalovec vyskytuje také ve světlých lesích (nejčastěji doubravách či reliktních borech) na skalnatých svazích údolí řek, např. Želivky, Jihlavy a Rokytné. Obvykle se jedná o jednotlivé exempláře či malé skupinky a ani na těchto lokalitách nelze obvykle vyloučit jejich pastevní minulost. Výrazně světlomilný druh je jednoznačně ohrožen ukončením tradičního managementu lokalit, tj. pastvy dobytka spojené s vytínáním dřevin a občasným vypalováním. Pro generativní rozmnožování jalovce je nutný dostatek světla a narušený půdní povrch s nízkým zápojem bylin. Jiné způsoby péče o lokality než je pastva (např. kosení) poškozuje semenáčky jalovců a způsobuje zapojení drnu. Starší porosty jalovců se bez tradiční péče postupně zapojují a pronikají do nich náletové dřeviny, v jejichž zástinu jalovce odumírají. I v územích, kde pastva probíhá náležitým způsobem, je proto nutné zapojující se porosty jalovců radikálně prořezávat a prosvětlovat.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Lokality

• Čepská stráň
• Hadce pod Teplou
• Hadcová stráň (Nad Hradem)
• Hájky
• Hřebínek
• Chvojnov
• Jalovec
• Jasenická stráň
• K Novým Dvorům
• Křemení
• Křižník
• Lada pod Kyjovem
• Lavská zmola
• Lhánická lada
• Lučiny
• Na Oklice (EVL)
• Na Oklice (PR)
• Na Ostrážné
• Na Podlesích
• Na Skaličce
• Nad Mlýnem
• Nad Rouchovankou
• Nad Soutokem
• Okrouhlík
• Oudoly
• Pahorek u Vržanova
• Pastvina pod Klatovcem
• Pod Trojanem (Rašeliniště Pod Trojanem)
• Prosenka
• Přešovické Brdo
• Rašeliniště Loučky
• Skály Petrkov
• Skály u Červeného mlýna
• Skály u Píště
• Skály u Šlapanky
• Syenitové skály u Pocoucova
• Švařec
• U Bílé zmoly
• U Hamrů
• U Kravína
• U Mrzatců
• U Rybníčkova kříže
• U Skalky
• U Šeredů
• Údolí Brtnice
• V Úvozech
• Vojslavické skály
• Vršky
• Vřesoviště u Suché
• Za Vodou

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Juniperus communis L. - jalovec obecný v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.