Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Inula salicina L. - oman vrbolistý v Kraji Vysočina

Oman vrbolistý (Inula salicina), NPR Dářko, Padrtiny [ZR], 27.7.2012, foto Libor Ekrt
Oman vrbolistý (Inula salicina), NPR Dářko, Padrtiny [ZR], 27.7.2012, foto Libor Ekrt

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Na Vysočině se vyskytuje pouze I. s. subsp. salicina.

Ochrana a ohrožení

  • C4a = téměř ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C3 = ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Oman vrbolistý má rozsáhlý souvislý euroasijský areál rozšíření, který sahá od Španělska až po Japonsko a od Karélie až po s. Balkán. V ČR se vyskytuje především v teplejších polohách středních a v. Čech a na střední a j. Moravě. Preferuje vápnitá podloží a vyhýbá se oblastem s kyselými horninami; proto téměř chybí v z. a j. Čechách a vzácný je i na s. Moravě. Rozšíření na Vysočině však toto schéma úplně nedodržuje. Dle předpokladu se jednotlivé roztroušené lokality omanu vrbolistého nacházejí především na výskytech bazických hornin. V s. části regionu to jsou vápnité slínovce v podhůří Železných hor a Žďárských vrchů (Sobíňov, Radostín) a dále ostrůvky krystalických vápenců na Ledečsku a Svratecku (Ledeč nad Sázavou, Bolešín, Dolní Čepí). V j. části Vysočiny pak druh roste obvykle na sprašových návějích (např. Radkov u Telče, Kozlany, Mohelno aj.). Pozoruhodná však byla skupina lokalit na Pelhřimovsku, Jihlavsku a Havlíčkobrodsku, kde se oman vrbolistý v minulosti vyskytoval ve světlých lesích na skalnatých svazích řek Sázavy, Jihlavy, Šlapanky a Trnavy. Podloží těchto lokalit obvykle tvoří běžné horniny moldanubika (ruly a migmatity), které příliš neodpovídají ekologickým nárokům taxonu. Oman vrbolistý roste ve světlých lesích, lemech a na výslunných stráních, obvykle na sušších či střídavě vlhkých půdách s vyšším obsahem živin a bazických iontů. Relativně statné klonální rostliny docela dobře odolávají konkurenci trav a bylin a jsou schopny dlouhodobě přežívat i v nekosených či nepasených trávnících. V zástinu dřevin však rychle ztrácejí vitalitu a přestávají kvést, na některých lokalitách tak přežívají pouze chabé sterilní exempláře. Jen malá část populací je pod odpovídající péčí v chráněných územích (např. NPR Dářko) a velké části z nich hrozí v blízké budoucnosti zánik či značné oslabení.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - oman vrbolistý - Inula salicina

Lokality

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Inula salicina L. - oman vrbolistý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.