Příroda Vysočiny

Inula hirta L. - oman srstnatý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C2 = silně ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

• Rozsáhlý areál omanu srstnatého sahá od střední, j. a v. Evropy až po z. Sibiř, ostrůvkovité výskyty se nacházejí i v z. Evropě. V ČR roste především v teplejších oblastech Čech a Moravy na suchých výhřevných stanovištích s bazickými půdami bohatými na živiny. Výskyt druhu na Vysočině je omezen na nejteplejší jv. a j. část Třebíčska a jeho lokality se obvykle nalézají v údolí řek praebohemika. Nejvíce populací je soustředěno v údolí Jihlavy u Mohelna a Lhánic, roste také v údolí Rokytné u Litovan a Šemíkovic a historický sběr pochází z údolí Chvojnice u Kuroslep (Ondráčková 1962 ZMT). Těsně při hranici regionu byl oman srstnatý nalezen také j. od Dešova (Šmarda 2003 NDOP) a v minulosti rostl též u Moravských Budějovic (např. Güttler 1926 ZMT). Jeho typickým stanovištěm v regionu jsou teplomilné doubravy či lesostepní světliny na jižních svazích říčních údolí s podložím minerálně silnějších hornin (např. amfibolit) nebo na sprašových návějích. Oman srstnatý je ohrožen postupným zapojováním světlých lesů a zarůstáním stepních světlin. Zachování nevelkých populací vyžaduje občasné uvolňování a odcloňování těchto ploch, z nichž některé jsou součástí zvláště chráněných území (např. PR Velká skála).
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Inula hirta L. - oman srstnatý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.