hořeček mnohotvarý český | prirodavysociny.cz

Gentianella praecox subsp. bohemica (Skalický) Holub - hořeček mnohotvarý český v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

Říše: Plantae - Rostliny
Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

§1 = Kriticky ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
C1t = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

Hořeček mnohotvarý český je subendemitem České republiky. V ČR leží těžiště areálu taxonu, který okrajově přesahuje do Německa, Rakouska a Polska. V minulosti se jednalo o poměrně běžnou rostlinou jižní části Čech a Českomoravské vrchoviny, roztroušeně se vyskytovala i v severovýchodních Čechách a Jesenickém podhůří. Ve středních a vyšších polohách doprovázela krátkostébelné pastviny, meze a louky zejména mezofilního charakteru, v teplejších oblastech byla o něco vzácnější. V druhé polovině 20. století však hořeček mnohotvarý český z krajiny doslova zmizel. Velice dobře to ilustruje situace na Vysočině, kde relativně běžně rostl na většině území, s výjimkou nejníže položených oblastí a vrcholové části Žďárských vrchů. Ve skutečnosti byl pravděpodobně ještě běžnější, než dokládají dostupná floristická data. Podle floristických údajů rostl přibližně do 60. let 20. století například v okolí Telče a Třeště na vhodných místech prakticky všude, aby pak v průběhu tří desetiletí zmizel. Dnes jsou na Vysočině pouze tři populace, kde hořeček aktuálně roste a tři populace, kdy byly kvetoucí rostliny nalezeny naposledy mezi lety 2010 a 2014. Na většině těchto lokalit i přes aktivní péči populace zápasí o přežití a pohybují se na hranici vymření. Ústup hořečku mnohotvarého českého souvisí podobně jako u jiných zástupců rodu s dramatickou změnou hospodaření v krajině v druhé polovině 20. století. Z krajiny zmizela tradiční pastva neúživných luk, mezí a svažitých strání, které většinou zarostly náletem dřevin, byly zalesněny, nebo začaly být pouze a opakovaně koseny v letním období, což může být pro populaci na podzim kvetoucích dvouletek likvidační. Na řadě posledních lokalit taxon ustoupil i přes pravidelné hospodaření většinou z důvodu absence kvalitního výhrabu nebo intenzivní pastvy, ale i díky opakovaně nevhodně načasovanéí seče. Hořečky jako dvouleté druhy potřebují pro úspěšnou generativní reprodukci nezapojený drn a otevřené hlinité plošky v trávnících, kde klíčí semenáčky. Časté kvetení rostlin je důležité pro vytvoření bohaté semenné banky, díky které dokáže populace regenerovat po nepříznivých, například velmi suchých letech, kdy je vysoká mortalita klíčících rostlin. Ochrana posledních přežívajících populací všech zástupců r. Gentianella je prioritním zájmem ochrany přírody nejen na Vysočině.
Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Mapa výskytu - hořeček mnohotvarý český - Gentianella praecox subsp. bohemica

Lokality

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Gentianella praecox subsp. bohemica (Skalický) Holub - hořeček mnohotvarý český v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.