Příroda Vysočiny

Equisetum telmateia Ehrh. - přeslička největší v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• C4a = téměř ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

• Přeslička největší je druhem především evropského rozšíření s přesahem na Madeiru a úzkým pásem dosahuje v severní Afriky, na západě na Kavkaz a na jižní okraj Kaspického moře na východě. Jedná se o rostlinu polostinných pramenišť a světlin v lužních lesích, roste na humózních půdách nasycených pramenící vodou na neutrálních a bázemi bohatších podkladech. Druhotně se šíří ve vlhkých příkopech cest. V České republice je souvisle rozšířená ve vnějším flyšovém pásmu Moravských Karpat a dále ostrůvkovitě ve východních, severovýchodních a severních Čechách, jinde chybí nebo se vyskytuje zcela ojediněle. Vysočina je typickým příkladem zcela okrajového výskytu. Přeslička největší je zde známa pouze na severním okraji území, konkrétně od Spytice (Čech 2009 MJ) a bočního údolí Doubravky (Brázda 2002 NDOP). Několik mikrolokalit se pak vyskytuje východněji v Železných horách v okolí obcí Podmoklany a Branišov (např. not. Čech 1993-2015). Ostatní floristické údaje pokládáme za mylné, nebo minimálně sporné. V řadě případů se pravděpodobně jedná o záměnu s mohutnými jedinci Equisetum fluviatile nebo E. arvense, které často také mohou růst na podobných stanovištích.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Lokality

• Ve Čtvrtích

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Equisetum telmateia Ehrh. - přeslička největší v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.