Knautia serpentinicola Smejkal ex Kolář, Z. Kaplan, J. Suda & Štech - chrastavec hadcový v Kraji Vysočina
Taxonomické zařazení
- Říše: Plantae - Rostliny
- Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
Syn.: Knautia arvensis subsp. serpentinicola – chrastavec rolní hadcový
Ochrana a ohrožení
- C4b = taxon s nedostatečnými údaji červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
- C2 = silně ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
Výskyt a rozšíření
- Chrastavec hadcový je považován za endemit Českého masivu. Jednotlivé populace se zřejmě vyvinuly vlivem specifických podmínek a dlouhodobou izolací původních diploidních typů chrastavce rolního na hadcových ostrůvcích Českého masivu po nástupu zapojeného lesního prostředí. V současnosti je známo několik lokalit tohoto taxonu, který se vyskytuje ve Žďárských vrších, na Dolnokralovických hadcích, ve Slavkovském lese a u obce Woja v s. Bavorsku. Morfologicky odlišný typ chrastavce z hadcových lokalit poprvé zaznamenal moravský botanik M. Smejkal právě ve Žďárských vrších (Smejkal 1967 BRNU) a předběžně jej označil jako Knautia arvensis susbsp. serpentinicola; toto bylo převzato i v Květeně ČR. Nedávno byl taxon popsán jako nový samostatný druh Knautia serpentinicola (Kolář et al. 2015). Jako holotyp však byl použit doklad z Dolnokralovických hadců a původní Smejkalovy sběry jsou vedeny pouze jako isotypy, což lokálního patriota jistě zamrzí. Chrastavec rolní hadcový roste v regionu na hadcovém podloží v blízkém okolí kóty Ranský Babylon (673,2 m n. m.) a bývalých těžebních jam zvaných Ranská jezírka mezi obcemi Staré Ransko a Havlíčkova Borová. Jeho přirozeným stanovištěm byly světlé reliktní hadcové bory a světliny v okolí drobných hadcových výchozů, v současnosti se chrastavec vyskytuje také na pasekách a prosvětlených okrajích lesních cest. Jednotlivé mikropopulace se nacházejí na ploše několika kilometrů čtverečních a obvykle nejsou příliš početné. Ačkoliv je většina z nich ve zvláště chráněných územích (NPR Ransko a PR Ranská jezírka), taxon je zde ohrožen postupnými změnami lesního prostředí. Jde především o postupné pronikání smrku do hadcových borů, které výrazně mění světelné i stanovištní poměry lokalit v neprospěch světlomilných druhů. Příčiny a mechanismus těchto změn nejsou příliš jasné, nejspíš zde hraje významnou roli dosud nedostatečně poznaná podoba tradičního lesního hospodaření v borových porostech v minulosti nebo jiné vlivy, jako jsou např. občasné požáry. Na plochách sekundárního bezlesí představují ohrožení také expanzivní druhy trav, jako je bezkolenec či třtina křovištní.
- Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]
Doporučená citace
Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Knautia serpentinicola Smejkal ex Kolář, Z. Kaplan, J. Suda & Štech - chrastavec hadcový v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).