Příroda Vysočiny

Utricularia ochroleuca R. W. Hartm. - bublinatka bledožlutá v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• §1 = Kriticky ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
• C1t = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• D1 = nejasný případ regionálně nezvěstného či vyhynulého taxonu červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

• Bublinatka bledožlutá je euro-americký boreální druh, v Evropě roste především v její s. části. V rámci ČR se vyskytuje na Třeboňsku, doložené lokality dále existují z Chebské pánve a z Hornovltavské kotliny na Šumavě. Druh patří k bublinatkám se dvěma typy prýtů, roste v dystrofních až oligomezotrofních a slabě kyselých vodách rašelinných tůněk a zrašelinělých pobřeží rybníků. Historické nálezy z Vysočiny nebyly doloženy herbářovými sběry a podobně jako literární údaje z jiných oblastí ČR nejsou považovány za spolehlivé. Z rašelinišť a rašelinných tůní z okolí Radostína, Budče a Bohdalova je b. bledožlutá uváděna v rukopisném materiálu J. Šmardy (Šmarda 1943b). Při průzkumu rašeliniště u Dušejova (PR Chvojnov) si K. Rybníček povšiml u některých bublinatek odlišného charakteru koncových úkrojků listů, podobného b. bledožluté. Ve své fytocenologické práci (Rybníček 1974) proto z lokality uvádí tyto rostliny jako "U. intermedia incl. ochroleuca". K problematice se autor následně vyjádřil v krátkém článku (Rybníček 1981), kde výskyt b. bledožluté u Dušejova nevyloučil. Uvedené nálezy nebyly následně nikdy ověřeny a k otázce výskytu druhu v regionu nelze prozatím dát uspokojivou odpověď. Bublinatka bledožlutá je euro-americký boreální druh, v Evropě roste především v její s. části. V rámci ČR se vyskytuje na Třeboňsku, doložené lokality dále existují z Chebské pánve a z Hornovltavské kotliny na Šumavě. Druh patří k bublinatkám se dvěma typy prýtů, roste v dystrofních až oligomezotrofních a slabě kyselých vodách rašelinných tůněk a zrašelinělých pobřeží rybníků. Historické nálezy z Vysočiny nebyly doloženy herbářovými sběry a podobně jako literární údaje z jiných oblastí ČR nejsou považovány za spolehlivé. Z rašelinišť a rašelinných tůní z okolí Radostína, Budče a Bohdalova je b. bledožlutá uváděna v rukopisném materiálu J. Šmardy (Šmarda 1943b). Při průzkumu rašeliniště u Dušejova (PR Chvojnov) si K. Rybníček povšiml u některých bublinatek odlišného charakteru koncových úkrojků listů, podobného b. bledožluté. Ve své fytocenologické práci (Rybníček 1974) proto z lokality uvádí tyto rostliny jako "U. intermedia incl. ochroleuca". K problematice se autor následně vyjádřil v krátkém článku (Rybníček 1981), kde výskyt b. bledožluté u Dušejova nevyloučil. Uvedené nálezy nebyly následně nikdy ověřeny a k otázce výskytu druhu v regionu nelze prozatím dát uspokojivou odpověď.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Utricularia ochroleuca R. W. Hartm. - bublinatka bledožlutá v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.