Příroda Vysočiny

Soldanella montana Willd. - dřípatka horská v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• §3 = Ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
• C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C3 = ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

• Dřípatka horská je středoevropský druh, který roste ve východních Alpách a jejich předhůří v Německu a Rakousku a zasahuje do jižní části ČR. Vytrvalá rostlina je vcelku hojná na Šumavě a v j. Čechách, vysunuté lokality jsou severně od tohoto území (Brdy, Voticko). Směrem na severovýchod přechází vcelku roztroušený výskyt na Jindřichohradecku k početnějšímu rozšíření v jz. části Českomoravské vrchoviny, které postupně vyznívá až do okolí Hlinska. Na Vysočině je dřípatka horská je dosud relativně častá ve stinných vlhčích lesích na Kamenicku, Počátecku a Telčsku. V tomto území lze předpokládat, že v některých kvadrantech s neověřeným výskytem po roce 2000 druh stále roste, pouze nejsou k dispozici aktuální údaje. Směrem k severovýchodu četnost lokalit i populací výrazně klesá, v údolí Brtnice u Panské Lhoty (např. Zlámalík 2001 NDOP) a u Pavlínova (Lysák 2004 NDOP) jsou již jen malé populace. Poslední seskupení lokalit v tomto směru se nachází ve větších nadmořských výškách mezi Jamným na Jihlavsku a Bohdalovem na Žďársku. Velmi izolované jsou historické lokality v blízkosti Havlíčkova Brodu u Baštínova (Schwarzel 1868 MJ) a v heraltických lesích z. od Třebíče (např. Jičínský 1934 ZMT, Málek 1961b). Dřípatka horská roste ve stinných horských a podhorských lesích, obvykle na prameništích a v okolí lesních potůčků v podmáčených i kulturních smrčinách, méně často ve smrkových olšinách. Vyskytuje se na vlhkých kyselejších půdách chudých na živiny a s méně příznivými formami humusu. Druh je ohrožen především lesnickými melioracemi a nešetrnými úpravami drobných vodních toků v lesích, souvisejícími s monokulturním pěstováním smrku. Dřípatka je sice schopná přežívat i místní úpravy vodního režimu, dlouhodobě však z regionu pomalu ustupuje. Některé populace jsou součástí zvláště chráněných území (např. NPP Zhejral, PP Belfrídský potok), v některých z nich je však účinná ochrana prozatím spíše jen deklarativní (PR Údolí Brtnice, PP Lukšovská).
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Lokality

• Kněžský rybník
• Lukšovská
• Mokrá leč
• Myslůvka nad Mrzatcem
• Olšanský potok (Řečice)
• Olšina pod Křivou
• Pod Pilným
• Pstruhovec
• Pstruhovec u Hříběcí
• Stržená hráz
• Sumrakovský potok
• Špitálský les (ELOP)
• Údolí Brtnice
• V Ježově (ELOP)
• V Zatáčce
• Zhejral (RBC)
• Zhejral

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Soldanella montana Willd. - dřípatka horská v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.